Analytické společnosti pravidelně zveřejňují své odhady pro blízkou i vzdálenější budoucnost, což je důležité nejen pro firmy, ale také pro koncové uživatele, kterých se konečné důsledky budou rovněž týkat. I když se predikce od těchto analytiků občas velmi nepřesné v konkrétních detailech, v rámci širokého pohledu ukazují směr, kterým se technologie berou.
IDC: v roce 2021 se bude prodávat 100 milionů zařízení z oblasti rozšířené a virtuální reality
Tentokrát vlastní odhady představila společnost Gartner, která zveřejnila celkem 10 strategických směrů, kterých se ve větší míře dočkáme už v příštím roce a následujících letech.
Cloud není všemohoucí
Během posledních let došlo díky rychlému internetu i k obrovskému rozmachu cloudových služeb a platforem, které přesouvají nejen výpočetní výkon, ale také úložiště daleko od klienta, který tak k němu může přistupovat odkudkoliv a mnohem efektivně.
Nemusí se například kupovat drahý hardware pro servery, když většinu času není používán a kupují se doslova jen sekundy v cloudu, které se skutečně používají.
Cloud ale není všespásný a neřeší problém, kdy i milisekundy zpoždění na internetových linkách znamenají příliš dlouhou dobu na to, aby se dal cloud použít. Týká se to hlavně zpracování dat ze senzorů. Typickým příkladem jsou auta s autonomním ovládáním, která potřebují v co nejkratším čase zpracovat data ze senzorů všeho druhu a rozhodně nemohou čekat na cloud, ani na něm být při jízdě závislá. Gartner to označuje jako „Edge Computing“ a lze očekávat, že se bude kombinace výpočtů v cloudu a lokálně více používat a nastane tak větší balanc.
Umělá inteligence centrem všeho
Umělá inteligence se rychle rozšiřuje napříč všemi segmenty a bude v tom pokračovat i nadále. Dle Gartneru budou muset firmy investovat do integrace, datových expertů a dalších částí, aby mohly být do budoucnu vůbec konkurenceschopné.
Umělá inteligence totiž dokáže zpracovat data třeba i pro obchodní modely, analyzovat velké množství dat od zákazníků a podobně, což znamená jasnou výhodu, která se ve výsledku projeví třeba na změně tržního podílu konkurenčních firem.
Chytré aplikace
Aplikace a služby uvnitř firem i v rámci spojení se zákazníkem dostanou v nejbližší době různou úroveň inteligence, která bude znamenat chytré vyhodnocování dat, analýzu chování jednotlivých zaměstnanců, uživatelů a dalších částí k tomu, aby bylo dosaženo lepšího zážitku a efektivnějšího využití celé platformy.
I když to znamená, že se řadu věcí podaří zjednodušit a automatizovat, Gartner to vidí spíše pozitivně jako výzvu a nástroj pro lidi, nikoli jejich nahrazení.
Rychlá reakce
Umělá inteligence a chytré aplikace znamenají, že firmy budou moci vyhledávat a reagovat na nové obchodní možnost mnohem rychleji než kdy dříve. Slouží k tomu tak nejen zmíněné technologie, ale i nové přístupy a propojené systémy, které dokáží efektivně a rychle pracovat s dostupnými daty ze všemožných zdrojů.
Tímto způsobem lze zrychlit i samotné zpracování, například prodeje a reakci na aktuální potřeby či situace, které v současnosti vůbec nejsou využívané ani sledované a díky kterým mohou firmy opět zvýšit příjem.
Robotický pokec
Apple, Google, Amazon, Microsoft – všichni velcí hráči na poli technologií mají k dispozici vlastní chytré asistenty, kteří dokážou odpovídat na všemožné otázky a plnit různé úkoly dle možností dalších API a propojených aplikací.
Podle Gartneru jsou konverzační platformy klíčovou záležitostí, jak budou lidé v budoucnu komunikovat a přikazovat v rámci běžných věcí a funkcí. Hlavním problémem těchto platforem, který zbývá dořešit, je samotná plynulost konverzace, navazování a kontext, který je aktuálně stále bídný.
Objekty s „inteligencí“
S hlasovým ovládání a chytrými asistenty úzce souvisí také integrace „inteligence“ do všemožných objektů kolem nás. Obecně to můžeme nazývat internet věcí, protože i zkrátka kávovar bude tímto způsobem možné ovládat na dálku pomocí hlasu a podobn. Avšak nejde o to, že by sám kávovar byl vybaven samostatným chytrým asistentem.
To budou zajišťovat právě zmíněné velké platformy a „inteligence“ v ostatních zařízeních tak bude znamenat hlavně možnost snadné propojení s těmito systémy. U některých objektů lze ale očekávat samostatné chytré fungování a jedním z důvodů jsou již zmíněné problémy s pomalým cloudem.
Digitální svět
I když je svět virtuální a rozšíření reality stále na začátku, už se objevují první aplikace, které dávají smysl nejen z pohledu zábavy, ale i pracovního a obchodního použití.
Nvidia například na nedávné konferenci ukázala nový Holodeck, kdy mohou lidé z různých koutů světa společně ve virtuálním prostoru zkoumat a řešit trojrozměrný model třeba automobilu, mohou si ho virtuálně rozebrat až do poslední šroubku, přičemž vše funguje i v rámci simulace fyziky, světla a podobně.
Digitální dvojčata
V rámci simulace ve virtuální prostředí se během následujících let stane více důležitější využití takzvaného digitálního dvojčete, kdy objekty budou velmi přesně zpracované právě ve virtuálním simulovaném prostředí.
Právě v něm budou probíhat různé testy a vylepšení, které se pak promítnou do reální podoby. Díky tomu bude možné rychleji inovovat a také rychleji najít případné chyby, které by v reálném nasazení mohly být extrémně drahé a zastavit třeba celou výroby továrny. Čím dokonalejší simulace, tím více výpočetního výkonu je pochopitelně potřeba, takže kvalita se bude zlepšovat časem.
Blockchain
Jedna z největších technologických revolucí – blockchain, sice zažívá obrovský úspěch ve finančním sektoru (Bitcoin a další kryptoměny), decentralizovaný systém zaznamenávání transakcí lze ale použít na různorodé způsoby a zjednodušit tak současné fungující systémy.
Blockchain nabízí revoluční změnu v ceně, bezpečnosti i nezávislosti, se kterou mohou vznikat nové obchodní modely a kontrolní mechanismy. S využitím blockchainu se tak počítá v oblasti zdravotnictví, distribuce médií, ověřování identity, veřejné správy, různých registrů, sledování dodavatelských řetězců a podobně.
DevSecOps a bezpečnost
Zvyšující se počty hackerských útoků na společnosti znamenají, že se firmy musí více zaměřit na celkové zabezpečení nejen dat, ale i celých systémů a jejich využití. Týká se to tak nejen samotné bezpečnostní gramotnosti zaměstnanců, ale i vývoj aplikací a systémů s ohledem na maximální bezpečnost.
Infrastruktura musí být připravená odolat většině útoků a v případě problémů musí být schopná si s hacknutím poradit, respektive o něm alespoň vědět. Gartner tak upozorňuje, že firmy musí aplikovat nová pravidla a neustále testovat bezpečnost všech části systému a velmi úzce propojovat vývojové a bezpečnostní týmy.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
