25. Microsoft a Skype (2011) – 8,5 miliardy dolarů
V té době už velmi populární komunikační aplikace Skype s podporou videohovorů byla pro Microsoft důležitá akvizice, protože jeho vlastní Windows Live Messenger nebyl ani tak rozšířený, natož populární.
Nákup Skype byl pro Microsoft důležitým strategickým krokem, který mu pomohl integrovat kvalitní komunikační nástroj jak pro desktopový operační systém Windows, tak i pro nakonec neúspěšný mobilní systém. Microsoft nyní Skype automaticky předinstalovává do Windows 10, avšak součástí Windows 11 už je nástroj MS Teams. Ten mimochodem plně nahradil i dřívější Skype for Business.
24. NortonLifeLock a Avast (2021) – 8,6 miliardy dolarů
Avast je původem česká společnost s českými zakladateli, která v minulosti pohltila i konkurenční AVG. Teď se ale sama nechá koupit. Na převzetí se dohdla s americkou firmou NortonLifeLock, která byla dříve známá pod názvem Symantec.
Obě společnosti budou dohromady poskytovat aplikace a služby více než 500 milionům zákazníkům, z nichž 40 milionů seinějaký druh služby i pravidelně platí. Celková výše transakce by měla být kolem 8,6 miliardy dolarů.
Tady jsme se o akvizici Avastu rozpovídali podrobněji:
23. HP a Autonomy (2011) – 10,24 miliardy dolarů
Velký nákup od HP v podobě společnosti Autonomy, která patřila mezi největší softwarové společností ve Velké Británii. Zaměřovala se na analýzu a zpracování big data, softwarové služby a to vše s vysokými maržemi.
Převzetí ale nebylo zrovna ideální, hlavně z důvodu odlišných firemních procesů a struktur, které znamenaly i vlnu změn a propouštění. Nový management HP nakonec zjistil, že Autonomy značně přeplatil a společnost takovou hodnotu rozhodně neměla.
22. Oracle a PeopleSoft (2005) – 10,4 miliardy dolarů
Společnost PeopleSoft se zabývala různým druhem podnikového softwaru – ať už v oblasti lidských zdrojů, financí, správy zákazníků nebo analýzy firemních dat. V nabídce softwaru nechyběly ani aplikace pro školství či vládu.
Pro Oracle to tak byla významná softwarová a smluvní posila, která cílila na stejný segment. Oracle ale původně chtěl zaplatit mnohem méně, takže po komplikacích, kdy nakonec zaplatil 10,4 miliardy dolarů a společnost převzal, propustil více než polovinu z původních 11 tisíc zaměstnanců PeopleSoftu.
21. NXP a Freescale (2015) – 11,8 miliardy dolarů
Společnost NXP Semiconductors je jedním z největších dodavatelů polovodičových součástek, který v roce 2015 koupil „menšího“ výrobce čipů (včetně například s technologií pro bezdrátové nabíjení) - Freescale Semiconductor. Jedním z důvodu bylo nejen cílení na stejné trhy (Freescale měl sílu v automobilovém průmyslu), ale také získání velkého množství patentů.
20. Google a Motorola Mobility (2011) – 12,5 miliardy dolarů
Tehdy stále ještě hlavně softwarový a internetový gigant Google koupil umírající část Motorola Mobility pro budoucí plány v oblasti hardwaru a také získání přibližně 17 tisíc patentů pro hardwarovou a další oblasti.
Velké portfolio patentů potřeboval Google i pro operační systém Android, aby se měl případně čím bránit v konkurenčních sporech a měl také nějakou „patentovou páku“ na protivníky v podobě Microsoftu, Oraclu nebo Applu. Později došlo k propuštění více než 4 tisíc lidí (třetina původní společnosti). Google později Motorola Mobility prodal Lenovu za 2,91 miliardy dolarů.
19. Take-Two a Zynga (2022) – 12,7 miliardy dolarů
Rok 2022 odstartoval opravdu velkolepě, a to svého času rekordním videoherním obchodem. Vydavatelství Take-Two stojící za značkami jako GTA, Max Payne nebo Mafie oznámilo, že za 12,7 miliardy dolarů koupí společnost Zynga.
Největší herní obchod historie. Take-Two kupuje tvůrce FarmVille za 12,7 miliardy dolarů
Ta se proslavila facebookovým hitem FarmVille. Úspěchy s touto značkou ale dokázala přenést i na mobilní platformy, kde se jí daří také se sériemi Poker, Golf Rival, Word With Friends nebo CSR Racing. HRy od Zyngy si každý měsíc spouští přes 100 milionů hráčů.
Take-Two očekává, že lépe prozradí právě na mobilech a tabletech, kde si firma dosud nebyla jistá v kramflecích. Zynga ji podle všeho má pomoci značky jako GTA a Max Pay převést na mobily a udělat z nich masivní hity, které budou ke stažení zdarma, ale budou vydělávat na mikrotransakcích.
18. Symantec a Veritas (2004) – 13,5 miliardy dolarů
Největší spojení v oblasti softwarových společností do té doby. Symantec díky nákupu získal nové a hlavně největší klienty na světě, kterým už Veritas dodávala vlastní softwarové produkty z oblasti správy dat a zálohování.
V roce 2014 ale došlo k opětovnému rozdělení na bezpečnostní (Symantec) a datovou společnost (Veritas Technologies) a později Symantec tuto společnost prodal The Carlyle Group.
17. HP a EDS (2008) – 13,9 miliardy dolarů
Nákup EDS – Elelctronic Data Systems byl pro HP druhý největší. EDS se zabývá implementací a údržbou jak hardwarové, tak i softwarové infrastruktury. Pro podnikovou část HP to tak byla obrovská posila pro rozšíření operací po celém světě.
16. Intel a Mobileye (2017) – 15,3 miliardy dolarů
Intel se v poslední době zaměřuje hodně na moderní oblast zpracování dat a tak kromě nákupu třeba společnosti na výrobu dronů neváhal koupit ani známou společnost z oblasti zpracování obrazu – Mobileye.
Její produkt byl například součástí první generace elektromobilů Tesla Model S. Intel může technologie Mobileye využít v kombinaci s vlastními výpočetními čipy a získat tak lepší pozici jak v oblasti dronů, tak hlavně nastupujícím segmentu autonomních vozidel.
15. Salesforce a Tableau (2019) – 15,7 miliardy dolarů
SaaS společnost Salesforce získala stále populárnější společnost Tableau, která vyvíjí hlavně systémy pro vizualizaci a analýzu dat a chytré propojení se stávajícími firemních aplikacemi.
Nabídka produktů Tableau tak skvěle zapadá do nabídky Salesforce, která ve velkém pracuje s daty, a je tak nutné je dobře prezentovat, což mohou využít i zákazníci Salesforce. Hodnota transakce se vyšplhala na 15,7 miliardy dolarů.
14. VeriSign a Network Solutions (2000) – 21 miliard dolarů
Technologická společnost Network Solution, která působí v oblasti domén, hostingu a dalších internetových produktů, koupila známou certifikační a bezpečnostní autoritu VeriSign v roce 2000.
Rozšíření záběru se stejnou cílovou skupinou zákazníků je v tomto případě jasné a pomohlo zvětšit Network Solutions počet produktů a služeb pro stávající i nové zákazníky.
13. Facebook a WhatsApp (2014) – 22 miliard dolarů
Největší nákup Facebooku, který vynikal v mnoha ohledech a jak se ukazuje, Mark Zuckerberg nakoupil opravdu dobře. WhatsApp je světově populární komunikační aplikace, se kterou mohl Facebook opět rozšířit množství dat, které sbírá o uživatelích a na které může cílit reklamy.
Počet uživatelů WhatsApp už nyní přesahuje přes jednu miliardu. Zajímavostí bylo, že WhatsApp potřeboval k obsloužení celé infrastruktury pouze 55 inženýrů, kteří vše ladili extrémně efektivně tak, aby bylo potřeba co nejméně zdrojů a práce obecně. Vše dokonce šlo tak daleko, že si upravovali i ovladače síťových karet a podobně, aby byly náklady na zpracování jedné zprávy co nejnižší a rychlost zároveň nejlepší.
12. HP a Compaq (2001) – 24,2 miliardy dolarů
Známou akvizicí v počítačové oblasti se v roce 2001 stala mezi HP a Compaq, která je považována za jednu z nejhorších v historii IT. Obě společnosti na tom totiž nebyly zrovna dobře a akcie HP i Compaq se krátce po spojení propadly takřka na polovinu.
Z problémů obou společností a tedy i jejich zákazníků v tehdejší době těžil hlavně Dell, který díky tomu získal větší tržní podíly v různých segmentech.
11. Microsoft a Linkedin (2016) – 26,2 miliardy dolarů
Se zaměřením Microsoftu na podniky a produktivitu práce byla akvizice největší sociální sítě v oblasti „profesionálů“ a jejich životopisů na první pohled jasnou strategickou volbou.
LinkedIn umožňuje Microsoftu využívat informace o uživatelích v podnikových produktech všeho druhu a tak usnadnit spolupráci v týmu a dalších oblastech firemní komunikace.
Po stopách záhadné akvizice Linkedin „profesionálním“ Microsoftem
10. Salesforce a Slack (2020) – 27,7 miliardy dolarů
Společnost Salerforce nabobtnala už do obřích rozměrů a pokrývá poměrně mnoho aplikací a služeb, které jsou určené i pro ty největší společnosti na světě (SaaS). Akvizice Slacku, coby největšího a nejpopulárnějšího firemního komunikátoru, tak na sebe nenechala dlouho čekat.
Slack byl původně malý startup, který se zaměřoval na podniky a díky rychlé inovaci, velkým investicím a integracím s velkou škálou dalších aplikací se velmi rychle rozšířil i díky tomu, že v omezené verzi je zcela zdarma. Salesforce nakonec zaplatil za Slack 27,7 miliardy dolarů, které byly tvořené kombinací akcií Salesforce a hotovosti.
9. Softbank a ARM Holdings (2016) – 32 miliard dolarů
Technologický gigant Softbank v poslední době nakupuje opravdu velké a drahé společnosti a jednou z největších byla i ARM Holdings, která stojí za vývojem nejpopulárnějších mobilních čipů současnosti.
Čipy od tohoto výrobce jsou všude kolem nás – jak v mobilních telefonech, tabletech, tak i hodinkách, televizích a další spoustě i té nejjednodušší elektroniky. Oproti Intelu či AMD ale vlastní čipy nevyrábí a ani si je nenechává vyrábět v továrnách třetích stran. Pouze licencuje návrhy čipů. Pro Softbank šlo hlavně o technologické investiční portfolio. Teď se ale firmy zbavuje, o Arm projevila zájem Nvidia.
8. IBM a Red Hat (2018) – 34 miliard dolarů
Podnikový král IBM se strategicky rozhodl koupit populárního tvůrce open source operačního systému Red Hat Enterprise Linux. I když se jedná o jednu z nejvýznamnějších linuxových distribucí, síla a hodnota Red Hatu byla i ve službách a zákaznících. Samotný software je sice zdarma, ale už v roce 2011 překonaly trržby společnosti 1 miliardu dolarů.
IBM nakonec za Red Hat zaplatil masivních 34 miliard dolarů, přičemž příjem Red Hatu v roce 2018 činil už 3,4 miliardy dolarů.
7. AMD a Xilinx (2020) – 35 miliard dolarů
Vzhledem k tomu, že Intel už udělal několik akvizici z pohledu FPGA čipů, rozhodlo se AMD rovněž koupit jednoho z největších hráčů na trhu programovatelných čipů – Xilinx.
Typickým použitím těchto čipů jsou různé akcelerátory, třeba pro kompresi videa, šifrování a podobně, hlavně pro výkonné servery a datacentra se specifickým použitím. AMD zaplatilo výsledných 35 miliard dolarů ve vlastních akciích, které pod vedením Lisy Su v posledních letech velmi rychle stouply na hodnotě.
6. Avago Technologies a Broadcom (2015) – 37 miliard dolarů
Spojení společnosti Avago Technologies a Broadcom hraje důležitou roli hlavně v oblasti patentů, které jsou zaměřené na oblast internetu věcí, datacenter, mobilních zařízení a podobně.
Avago Technologies působilo v oblasti vývoje čipů nebo podnikových síťových úložišť. Pod současnou značkou Broadcom Limited už po spojení rozšířila působnost i do segmentu bezdrátových řešení a přenosu signálu. Díky spojení jde o třetího největšího amerického výrobce polovodičů.
5. Nvidia a Arm (2020) – 40 miliard dolarů
Největší oznámenou akvizici roku 2020 má na svědomí Nvidia, která chce koupit populárního vývojáře čipů Arm za úctyhodných 40 miliard dolarů. Nvidia si tím slibuje pokročilou integraci hlavně u produktů zaměřených na servery, datacentra a superpočítače.
V současné době jsou totiž výkonné systémy postavené v nejnovějším případě na výpočetních grafických kartách A100 dodávány na platformě AMD s procesory Epyc. Díky tomu, že Arm už začal vyvíjet řešení a prodávat licence pro procesory, které mají i více než stovku jader, je možné tyto čipy použít i v náročnějších systémech.
I když je rok 2021, transakce stále ještě nebyla zcela uzavřena kvůli odporu úřadů a také problémům s čínskou pobočkou, která si nelegálně začala žít vlastním životem.
4. Qualcomm a NXP Semiconductors (2015) – 47 miliard dolarů
Již zmíněnou společnost NXP, která pohltila Freescale, nakonec krátce poté koupil Qualcomm, který patří k největším výrobcům mobilních čipsetů a také mobilních bezdrátových čipsetů.
S NXP se stane Qualcomm ještě mohutnější a především získá možnost prorazit v automobilovém průmyslu, po kterém prahne například i Intel. Budoucí automobily budou totiž stále více o elektronice a výkonných čipech, takže se bude jednat o zajímavý trh s potenciálně obrovským příjmem.
3. Dell a EMC (2015) – 67 miliard dolarů
Obrovské překvapení v počítačové oblasti, za kterým stojí snaha původního zakladatele Dellu – Michaela Della, vrátit společnost opět na špičku jak v oblasti zařízení pro koncové uživatele, tak i pro firemní zákazníky.
Pod EMC patří i VMware, takže si Dell zajistil i skvělou pozici v oblasti serverů a datacenter, které se stávají stále důležitější částí infrastruktury všech propojených zařízení. Díky spojení může Dell snadno škálovat a nabídnout end-end řešení i těm největším společnostem na světě.
Dell dokončil akvizici EMC, bude dále investovat i propouštět
2. Microsoft a Activision Blizzard (2022) – 69 miliard dolarů
Obchod, který přišel jako pomyslný blesk z čistého nebe. Že Microsoft kupuje herní studia, jsme věděli. Vedle ZeniMaxu ovládajícího Bethesdu nebo id Software se ale zaměřoval spíš na menší studia. Ohlášení akvizice Activision Blizzardu v hodnotě 68,7 miliardy dolarů ale všem vyrazilo dech.
Microsoft je o krok blíž největší videoherní akvizici. Akcionáři Activision Blizzardu schválili prodej
Je to přehledem největší videoherní obchod historie (rekord Zyngy za 12,7 miliardy dolarů vydržel jen týden), ale jedna z největších akvizic veřejně obchodovatelných společností vůbec bez ohledu na obor.
Microsoft očekává, že Activision Blizzard získá někdy ve druhém pololetí 2022 nebo v první roku 2023. Jakmile jej dokončí, otevře se mu cesta ke 400 milionům hráčů závislých na sériích jako Call of Duty, Diablo, Warcraft, Hearthstone, Candy Crush Saga nebo Overwatch.
1. AT&T a Time Warner (2016) – 85,4 miliardy dolarů
Největší akvizici v novodobé historii IT společností má na svědomí největší americký operátor AT&T, která působí jak v oblasti technologií, tak i médií. Time Warner (dnes WarnerMedia) byl zase gigant v oblasti výroby obsahu a právě ten začíná hrát stále důležitější roli.
Když jste zkrátka zjednodušeně řečeno poskytovatel hloupého kabelu, nemáte moc možností zvýšit příjem. Když k tomu ale vlastníte i zajímavý obsah, rázem máte značnou konkurenční výhodu. A právě kvůli tomu chtěl mít AT&T pod vlastní střechou Time Warner, díky čemuž bude moci vydělávat na telekomunikačních technologiích více a s většími možnosti. Ani to však nemělo platit věčně, momentálně totiž o koupi Warneru jedná gigant Discovery. AT&T totiž chybí miliardy na modernizaci sítí.
Foto: OptimumPx, Public domain
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
