Technologie Blockchain je základem většiny kryptoměn, včetně největšího Bitcoinu nebo Ethereum. Univerzální koncept Blockchainu umožňuje použití decentralizované architektury na všechny možné způsoby práce s informacemi, které si lze představit. Nelze se tak divit tomu, že na světě už je kolem 1 400 kryptoměn, které jsou často reprezentovány i samotnými blockchainovými projekty.
Technologie Blockchain
Blockchain je v informatice speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu jak z vnější strany, tak i ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě. Nejčastější aplikací technologie blockchainu je použití jako účetní kniha kryptoměn (např. bitcoinu), jež uchovává transakce provedené uživateli. Kombinace s kryptografií umožňuje zajistit anonymitu operací a zamezit neoprávněným transakcím.
Mezi hlavní výhody blockchainu patří:
- Schopnost velkého počtu uzlů dospět k jednomu konsenzu ohledně nejaktuálnějšího stavu velkého množství dat, například záznamů v účetní knize. To platí i v případě, kdy jsou jednotlivé uzly anonymní, připojeny přes nespolehlivé spojení jeden k druhému, či vedeny podvodníky, kteří se snaží transakce upravovat ve svůj prospěch.
- Schopnost kteréhokoliv uzlu rozhodnout se s přijatelnou mírou jistoty, že zadaná transakce do blockchainu spadá či nikoliv.
- Schopnost libovolného uzlu, jenž vytvořil či přijímá transakci, po nějaké době rozhodnout s ucházející mírou jistoty, zda je transakce validní a začlenitelná do blockchainu natrvalo a zda nedošlo ke kolizi dvou transakcí. To je důležité k řešení problému double-spendigu(dvojutrácení).
- Dostatečně velká překážka, která brání útočníkům v úpravách či přepsání transakcí.
- Automatická forma řešení konfliktních transakcí, která zajišťuje, že nevalidní transakce (například snaha utratit částku na účtu vícekrát) se nikdy nestanou součástí potvrzeného datasetu.
Zdroj: Wikipedia
Z poplašných zpráv neustále slýcháme o bublině, která velmi brzy praskne, ale pravda je taková, že k „prasknutí“ dochází neustále a v extrémně velkém množství. Společnost Deloitte zveřejnila analýzu, která ukazuje, že u těchto projektů velmi rychle dochází k oddělení zrna od plevele.
Analýza GitHubu
GitHub se stal všeobecným standardem pro zveřejňování těchto (ale i většiny dalších) projektů postavených na Blockchainu, společnost Deloitte se tak rozhodla analyzovat právě tento server, kde se nachází většinou open source zdrojové kódy jednotlivých projektů a rovněž lze jednoduše zjišťovat, zda se na projektu pracuje a jak dlouho už je daný kód beze změny.
Analýza tak zahrnuje nejen stav jednotlivých repozitářů, ale také statistické informace například o programovacím jazyku, geografii, propojení mezi projekty, komunitě a podobně.
Rychlý růst ale i konec
Od doby založení Bitcoinu v roce 2009 vzniká každý rok v průměru přibližně 8 600 projektů ve spojení s Blockchainem, ale v roce 2016 to bylo například rekordních 26 885 nových projektů. Celkem bylo zaevidována 86 034 projektů, z toho 9 375 měly na svědomí společnosti (i startupy) nebo výzkumné instituce.
V rámci tohoto balíku je ale pouze 8 % skutečně neustále vyvíjených, přičemž pouze 5 % odnoží (fork) přežilo. Průměrná délka života a vývoje projektu je kolem 1,22 roku. Deloitte rovněž upozorňuje na fakt, že výrazně roste počet blockchainových projektů, za kterými stojí společnosti a nikoli jednotlivci. Zatímco v roce 2010 to bylo jen jediné procento ze všech, v roce 2017 už je to přes 11 %.
Přehled mrtvých nebo podvodných kryptoměn naleznete na stránce deadcoins.com
Pokud jde o samotnou úmrtnost v číslech, 92 % blockchainových projektů už „umřelo“, respektive neprobíhá u nich žádná aktivita a vývoj. Největší riziko nastává obvykle do šesti měsíců od založení projektu, poté už pravděpodobnost „úmrtí“ klesá. Největší pravděpodobnost přežití a neustálé aktualizace mají dle měření projekty, které mají nejvíce kopií (odnoží), vysokou pravděpodobnost ukončení projektu v blízké době pak mají ty, u kterých většinu kódu tvoří jediný člověk.
San Francisko vede
Analýza ukázala i statistiku toho, odkud jsou dané blockchainové projekty vyvíjené, Jak je vidět na grafu, zcela jednoznačně vítězí San Francisko (Silicon Valley), následované Londýnem a New Yorkem, které patří mezi hlavní místa globálních finančních systémů. Evropa je ve větší míře zastoupena pouze Paříží.
Jednotlivá místa se ale liší v častém zaměření jednotlivých projektů. Zatímco San Francisko je hodně různorodé, v Londýne je spousta univerzálních projektů postavených na Ethereum (chytré kontrakty, digitální identita a další) a v New Yorku pak pochopitelně vedou projekty zaměřené čistě na finanční segment.
Open source dostává ultimátní zbraň
Blockchainové projekty spojené s kryptoměnami umožňují poprvé historii změnit byznys model aplikací a služeb, které jsou open source, tedy s otevřeným zdrojovým kódem, jež si může kdokoli zkopírovat a udělat vlastní verzi. Zároveň to umožňuje využít sílu programátorů po celém světě na určitý projekt, podobně jako třeba u Linuxu.
Zatímco dříve nebylo možné open source projekty příliš škálovat, postupně se našel způsob v podobě placení za služby, úpravy na míru a podobně. Typickou ukázkou je třeba Red Hat a spousta dalších firem kolem Linuxu. Byly ale segmenty, kdy to tímto způsobem nebylo možné (třeba Wikipedia). Jednoduchým příkladem jsou například sociální sítě, kdy funguje zatím jediný model, který zahrnoval centrální správu, prvotní značné investice od velkých investorů, kteří převzali část firmy a posléze přechod na reklamní byznys model.
S kryptoměnami a blockchainem lze ale konečně nabourat i tento model a vývojáři z celého světa tak mají konečně ultimátní nástroj, jak jejich nápad jakéhokoli charakteru přivézt k životu. Samotní uživatelé platformy se totiž mohou stát investory a „servery“ zároveň, takže je vyřešen problém jak nákladů, tak i nebezpečné centralizace.
