Barack Obama vyzval americký kongres, aby zavedl speciální víza pro podnikatele ze zahraničí, kteří chtějí v USA založit startup. Chce zahraniční mozky k růstu ekonomiky.
Spojené státy Americké v současné době projednávají několik zásadních změn ve své přistěhovalecké politice, v rámci které by například mohlo získat trvalé občanství přes 11 milionů nelegálních imigrantů zejména hispánského původu. V souvislosti s tím se veřejně začíná mluvit také o programu snadněji dostupných víz pro zakladatele technologických startupů.
Prezident Barack Obama vyzval americký kongres k tomu, aby vytvořil speciální kategorii víz, která by měla začínajícím technologickým podnikatelům ze zahraničí výrazně usnadnit život. Pokud vládní představitelé někdy v budoucnu návrh vytvoří a schválí, „startupisté“ už nebudou muset vyřizovat dočasná pracovní víza nebo zelené karty a ve Státech budou moci zůstat natrvalo. Stačit by měla investice do jejich startupu a několik amerických zaměstnanců.
Obama tento krok hájí především tím, že zahraniční podnikatelé v jeho zemi vytváří nová pracovní místa a posilují ekonomiku. Například Silicon Valley z veliké části vyrostlo právě díky přistěhovalcům a nápadům ze zahraničí (viz Google a Sergej Brin a další). Kauffmanova nadace nedávno zveřejnila průzkum, ve kterém z celkem 107 tisíc technologických firem založených v Americe v posledních 6 letech analyzovala vzorek 1882 společností. Více než 450 z nich bylo založeno imigranty.
Různé IT firmy v USA jen v loňském roce zaměstnaly 560 tisíc lidí a vygenerovaly příjmy přes 63 miliard dolarů. Zmiňovaná čísla do budoucna ale nemusí být tak vysoká. Naopak, počet podnikatelů z řad imigrantů ve Státech poprvé v historii klesá, protože mají problémy se získáním dokumentů pro legální pobyt. „Startupisté“ tak firmy zakládají v zahraničí.
Vystudovat a odejít
„Na našich univerzitách studují výborní studenti z celého světa a získávají tituly z oblastí budoucnosti, jako jsou technologie a počítače,“ pronesl Obama ve svém projevu v Las Vegas. „Ale poté, co školu dokončí a získají diplom, je zde velká pravděpodobnost, že naši zemi opustí,“ varoval.
Chceme víc technologických firem. Barack Obama na setkání s šéfy firem ze Silicon Valley v roce 2011. Na obrázku jsou například Eric Schmidt (Google), John Chambers (Cisco), Larry Ellison (Oracle), Mark Zuckerberg (Facebook) či zesnulý Steve Jobs (Apple). Zdroj: Bílý dům
Obama ve své řeči poukázal na skutečnost, že jeden ze spoluzakladatelů Instagramu, který v loňském roce koupil za miliardu Facebook, byl Brazilec Mike Krieger.
„Zrovna teď jsou na našich školách studenti, kteří zjišťují, jak proměnit jejich nápady, jejich Intel či Instagram, ve veliký byznys,“ řekl americký prezident. „Dáváme jim (studentům) znalosti a dovednosti, které jim umožní tento problém vyřešit. Poté ale otočíme a řekneme jim, aby svůj byznys rozjeli a pracovní místa vytvořili v Indii, Číně, Mexiku a dalších jiných zemích.“
„To není způsob, jak v Americe vytvořit nové oblasti podnikání. To je způsob, jak tyto oblasti dát našim konkurentům,“ varoval Obama. Liberalizace přistěhovaleckých zákonů ale v Americe naráží na argumenty odpůrců, což je i důvod toho, proč jeden z nových návrhů v loňském roce neprošel hlasováním. Někteří z nich například tvrdí, že nová víza by sebrala práci schopným Američanům. Příznivci naopak hlásají, že právě startupy mohou nová místa vytvořit.
„Obamův projev ukázal, že pro modernizaci našeho imigračního systému – pro oblast růstu ekonomiky a získání nejlepší a nejvíce pracujících talentů z celého světa – existuje široká podpora,“ nechal se v oficiálním prohlášení slyšet starosta New Yorku Michael Bloomberg.
Nejvíce zahraničních technologických podnikatelů ve Státech pochází z Indie (více než 30 procent). Následují je zástupci Číny (přes 8 procent), Velké Británie, Kanady, Německa, Izraele, Ruska, Jižní Koreji, Austrálie a Nizozemska.
Týká se to i Čechů
Víza pro startupy se týkají také českých podnikatelů. „Prozatím je to stále ten samý problém a nevypadá to, že by se situace v tomto roce nějak zásadně pohnula,“ říká pro Connect.cz Robin Raszka, který ve Státech společně se svým kolegou Petrem Reichlem provozuje vývojářskou společnost Tapmates.
Získat v současné době podnikatelská víza je časově i peněžně velice nákladnou záležitostí. „V Tapmates nám trvalo získat víza typu E-2 zhruba rok,“ říká Raszka. „Teď je máme na 5 let a stálo nás to kolem 100 tisíc dolarů.“
USA chtějí vyhrát díky technologickým mozkům ze zahraničí. Autor: E15
K tomu je navíc nutné mít společnost, která generuje zisk alespoň kolem 100 tisíc dolarů ročně a je nutné vytvořit a zaplnit 4 pracovní místa Američany. Raszka tak českým podnikatelům doporučuje, aby tato víza začali řešit až v případě, že skutečně chtějí ve Státech byznys rozjet ve velkém. „Na oťukání postačí víza B-1/B-2 a na základní rozkoukání stačí i základní ESTA na 3 měsíce.“
Příkladem pro Spojené státy, ale také další země, může být Kanada. Ta nedávno spustila startupový program, v rámci kterého k získání víza postačí to, aby startup měl slíbenou investici alespoň 250 tisíc dolarů.
Při současných obstrukcích se samozřejmě nabízí otázka, proč čeští a další podnikatelé musí spouštět své podniky za mořem a ne doma. V případě Česka je to dáno zejména velikostí trhu. Obrovským lákadlem pro všechny technologické podnikavce z celého světa je ekosystém vytvořený kolem Silicon Valley. Nedávný úspěch Cognitive Security, jež odkoupilo Cisco, nicméně ukazuje, že i od nás to jde.
Zahraniční podnikatele a technologie začíná lákat i Česká republika. Akcelerátory StarCube (v rámci JIC v Brně) a StartupYard v rámci přihlášek do nových ročníků otevřely prostor také pro firmy rodící se mimo naše hranice. Podobně má fungovat také vznikající akcelerátor Wayra v Praze, který brzy hodlá spustit Telefónica.
Českým startupům v zahraničí pomáhá například státní program CzechAccelerator, který nabízí především konzultační činnost. CzechAccelerator se kromě Silicon Valley rozšířil rovněž do Bostonu, New Yorku, Izraele, Singapuru a evropských zemí.
Česká republika nabízí podnikatelům různé druhý víz, od krátkého na 90 dní až po dlouhodobá. Žadatelé musí například zaplatit pojištění ve výši 60 tisíc eur, musí mít prostředky ve výši 110 tisíc korun na pobyt v Česku a podobně.
Zatímco podnikatelé to s vízy ve Státech často mají velice těžké, zaměstnanci technologických firem jsou na tom mnohdy lépe. Firmy totiž vyřizují veškeré papíry za ně. Programátor Jakub Vrána, který přijal nabídku Facebooku, získal vízum H1-B a o vše se podle jeho slov postarala Facebookem najatá právní kancelář. „Já jsem jenom poslal potřebné informace a další doklady – kopii pasu a vysokoškolského diplomu,“ popisuje na svém blogu.
