Poplatky u bitcoinu: Proč jsou tak velké a jak se to dá řešit

  • Bitcoinové poplatky v minulé roce astronomicky vyrostly
  • Dnes je naštěstí situace klidnější
  • Budoucnost levných plateb zajistí SegWit a Ligtning Network

Proč má bitcoin drahé poplatky?

Ačkoliv je bitcoin zdaleka nejrozšířenější kryptoměna, která svou tržní kapitalizací kolem 150 miliard amerických dolarů kraluje celému trhu, není zdaleka bezchybná. Jejím velkým problémem je totiž škálovatelnost, která souvisí s nastavením v samotném jádru bitcoinu, které navrhl Satoshi Nakamoto.

Bitcoin navrhl tak, aby pomocí těžícího algoritmu došlo k vytěžení nového bloku vždy průměrně jednou za deset minut. Velikost bloku ovšem byla nastavena na 1 MB. Jak asi víte, každý takový blok obsahuje potvrzené transakce, přičemž velikost průměrné transakce činí několik stovek bajtů. Každý těžař přitom může rozhodnout, jakou transakci do bloku zařadí, takže rozhodujícím faktorem se stává přidaný poplatek.

Klepněte pro větší obrázek
Jak fungují bitcoinové transakce (obr.: weusecoins.com)

Zkusím celou problematiku velmi zjednodušit. Pokud je situace klidná a neprobíhá nijak obrovské množství transakcí, je bitcoin velmi vhodným platidlem. Bloky jsou totiž skoro prázdné a těžaři si nemají z čeho vybírat, takže do bloků nasázejí tolik transakcí, co mohou. K potvrzení transakce tedy stačí i velmi malý poplatek (někdy i méně než 1 dolar) a přesto máte téměř jistotu, že vaše transakce proběhne v řádu několika minut.

Pokud se však bitcoin rozšíří a začne se používat ve velkém, nastanou komplikace. Síť se totiž může s velkým množstvím transakcí zahltit a velikost bloků přestane stačit. Rychlost transakce se poté odvíjí čistě na velikosti poplatku. Kdo dá víc, zaplatí rychleji. Nejvíce na tom tedy vydělávají těžaři, kteří si takto přijdou na velice zajímavé peníze. Ostatně jsme se o podobné situaci přesvědčili v závěru loňského roku. Například 22. prosince se dokonce průměrná výše transakčního poplatku vyšplhala na rekordních 55 dolarů (1130 Kč).

Klepněte pro větší obrázek
Vývoj průměrné velikosti bitcoinových poplatků za poslední rok. Tento a další zajímavé grafy najdete na Bitinfocharts.com

Nyní s pádem ceny však transakční poplatky znovu spadly a průměrně se pohybují v rozumných mezích kolem 1 dolaru. Propad lze vidět i v počtu denních transakcí, které z historického maxima kolem necelého půl milionu transakcí za den spadly spadly cca na čtvrtinu.

Běžnou úvahou by se tedy dalo říci, že řešením celého problému by mohlo být zvětšení bloků a je nutno podotknout, že bylo vytvořeno hned několik návrhů, ze kterých některé byly i realizovány. Ostatně, například kryptoměna Bitcoin Cash, která vznikla rozdělením (tzv. Hard Forkem) od klasického bitcoinu v srpnu 2017, se rozhodla tento problém vyřešit velikostí bloků 8 MB. Díky nim tedy dokáže naráz pojmout daleko více transakcí. Druhou věcí pak zůstává, že v případě nízkého vytížení sítě jsou bloky prakticky prázdné.

Klepněte pro větší obrázek
Bitcoin Cash, který se v srpnu 2017 oddělil od původního bitcoinu se snažil velikost poplatků vyřešit zvýšením těžených bloků z původního 1 až na 8 MB. (obr.: bitcoincash.org)

Zvětšování bloků však také není ideální řešení. Každý vytěžený blok se totiž zapisuje do blockchainu, jehož obsah je následně synchronizován na všechny plné uzly (full nodes). V případě, že by v síti bitcoin cash bylo naráz tolik transakcí, že by dokázaly 8MB bloky zaplnit, znamenalo by to, že by každý takový plný blok zabíral v blockchainu 8× více místa, což by pro těžaře a provozovatele plných uzlů dlouhodobě znamenalo velké investice do diskových úložišť.

Řešení však může být prostší, než si člověk myslí, i když možná jen dočasné. Některá si projdeme v další kapitole.

Diskuze (3) Další článek: Objev galaxie s naprostým minimem temné hmoty šokoval astronomy

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,