Zástupce Evropské kosmické agentury (ESA) Bernard Foing na letošním European Planetary Science Congress nastínil, jak by mohl vypadat život na povrchu Měsíce.
Podle Foinga by se dalo začít se skupinou šesti až deseti astronautů, přičemž do konce roku 2040 by počet kolonistů mohl stoupnout na sto i více. „A v roce 2050 by jich klidně mohlo být tisíc,“ konstatoval a dodal: „Možná existuje možnost, jak mít děti na Měsíci.“
Tak početná komunita by ovšem nemohla být závislá pouze na zdrojích dovážených ze Země – musela by se naučit, jak využívat zdroje místní. Mj. bylo by zapotřebí najít způsob jak zde pěstovat rostliny a rozvinout technologii 3D tisku založenou na měsíčním regolitu a rudě. Voda by se dala získávát z ložisek ledu na pólech.
Zajímavé je i to, že nad budovami Moon Village by neměly vlát vlajky žádných států. „Bude otevřená pro všechny zúčastněné strany a národy,“ uvedl loni generální ředitel ESA Jan Woerner.
Zní to krásně, ale je tu jeden háček. Světoví lídři o tento projekt zatím nemají příliš velký zájem. Foeing je nicméně optimistou – část nákladů by prý mohli zaplatit vesmírní turisté.
Možná tak opravdu není daleko doba, kdy se bude na Měsíci těžit hélium-3 (které následně poslouží jako palivo pro fúzní reaktory), měsíční voda bude přeměňována na raketové palivo (což by výrazně usnadnilo mise do vzdálenějších koutů Sluneční soustavy) a boháči si na naši přirozenou družici budou létat zahrát golf…
Zdroj: Phys.org
